Česká tradice lewisologických sympozií sahá do roku 2005, kdy se k organizaci setkání odhodlali fanoušci slavného autora Letopisů Narnie v diskuzi na internetovém fóru Okoun. Akce tehdy dostala název „I. české lewisologické sympozium“ a uskutečnila se 28. 1. 2006 ve sborovém domě Obce křesťanů v Praze.((Srov. http://web.quick.cz/ssmolen/csl/pozvanka.htm. Zpráva ze sympozia je k poslechu zde: https://www.youtube.com/watch?v=A-RvYY9yokc&list=PL_S_VJPqxkOrE5Gp5v8h1LmQkIPci4GVP&index=1&t=178s&ab_channel=C.S.Lewis.)) Navzdory akademicky znějícímu názvu se jednalo spíše o neformální setkání s prostorem nejen pro odborné vstupy, ale i pro vlastní přípravu oběda, dlouhé živé diskuse a spontánní uměleckou produkci.
Druhé sympozium se konalo až po dvanácti letech (2.3.2018) z iniciativy katolického kněze Štěpána Smolena (účastníka prvního setkání) a díky příležitosti podpořit akci z projektu UNCE[2] na KTF UK skrze doktorandku Barboru Šmejdovou, která v této době zpracovávala o C. S. Lewisovi svou disertační práci. S podporou třetího člena organizačního týmu Petra Pavlíčka – hematologa přednášejícího na 3. Lékařské fakultě UK a zároveň výborného znalce Lewisovy biografie – měli čeští lewisologové příležitost setkat se v prostorách Salesiánského centra v pražských Kobylisích. Navázalo se tak na původní iniciativu, která nyní dostala akademičtější charakter a získala tak nový potenciál k dalšímu rozvoji.((Audiozáznam celé akce je k dispozici zde: https://www.youtube.com/playlist?list=PL_S_VJPqxkOrE5Gp5v8h1LmQkIPci4GVP))
Záměr zpravidelnit lewisologická sympozia byl zmařen pandemií koronaviru, díky níž se plánované třetí setkání v roce 2020 muselo dvakrát odložit. Uskutečnit akci v postpandemickém čase se organizátorské trojici povedlo až v roce 2023, kdy zároveň uplynulo šedesát let od smrti C.S. Lewise. Tím se sympozium zařadilo mezi další inciativy připomínající toto výročí. Akce byla podpořena ze stejného projektu jako ta předchozí, počet přenášejících se rozšířil, a i díky nově zvolenému prostředí literární kavárny Božská Lahvice v centru Prahy se organizátorům podařilo oslovit významnější počet účastníků z širší veřejnosti. Navzdory tomuto dalšímu kvalitativnímu posunu, který přinesl i hlubší a rozmanitější reflexi Lewisova života a jeho textů, si sympozium dokázalo udržet původní charakter přátelského setkání neseného radostí z příležitosti sdílet společný zájem o oblíbeného autora.((Audiozáznam celé akce je k dispozici zde: https://www.youtube.com/playlist?list=PL_S_VJPqxkOp0FzapcxErZURgSJ8IiVtx.))
Moderátorem třetího sympozia byl výše zmíněný Petr Pavlíček, který celou akci zpestřil originálním propojením lewisovských studií se svou přírodovědnou specializací. Kolegům z humanitních oborů by totiž mohlo snadno uniknout, že na den přesně uplynulo 62 let, kdy C. S. Lewis dostal krevní transfuzi, nebo že jednou ze zvláštností knihy Stříbrná židle je záhadná proměna hada jedovatého na hada škrtiče. Petr Pavlíček byl také autorem prvního příspěvku s názvem „Dvojí svět C. S. Lewise“ a tím uvedl posluchače do Lewisova životního příběhu, který – jak ukázal – byl plný zajímavých kontrastů.
Další dva příspěvky byly věnovány Lewisově Kosmické trilogii. Na základě srovnání současného pojetí vesmíru se středověkým modelem a viktoriánskou představivostí ukázal Ondřej Váša specifikum Lewisovy vize kosmu promítnuté do jeho sci-fi románů. Váša dále vyzdvihnul Lewisovu potřebu rázně se vymezit proti myšlence transhumanismu. Na toto téma pak navázal Štěpán Smolen ve svém vstupu věnovanému románu Ta obludná síla, aby ukázal jeho aktuálnost pro dnešní dobu. Člověk, který usiluje o překonání přírody a vlastní biologické určenosti prostřednictvím technologického pokroku, nakonec ztrácí sám sebe. Křesťanství pak v tomto kontextu představuje obranu organického života a tělesnosti.
Specifikem třetího sympozia oproti předchozím byla také účast zahraničního hosta. Tím byl slovenský teolog Pavol Hrabovecký, který přednesl příspěvek s názvem Sakramentálny realizmus Chestertona a Lewisa. Vedle popisu důležité stopy, kterou katolický myslitel zanechal v Lewisově díle, přiblížil, v čem se oba autoři liší, ale i jak je pro oba typické svátostné vnímaní světa propojující křesťanskou víru s imaginací a literárním myšlením.
Další dva příspěvky byly věnovány konkrétním Lewisovým knihám. Českobudějovický docent biblistiky Adam Mackerle přestavil originální čtení Lewisovy Stříbrné židle. Na začátku knihy Jill dostává od Aslana čtyři znamení, která mají dětem pomoci najít ztraceného prince Riliana. Tématem příspěvku bylo osvětlit, co má tento prvek příběhu společného s biblickými přikázáními a jejich výkladem. Barbora Šmejdová se pak v dalším vstupu věnovala románu Dokud nemáme tvář, aby zmapovala skrytou duchovní cestu, která je v něm přítomná. V rámci navazující diskuze si účastníci mohli vyslechnout úryvek z tohoto Lewisova posledního románu přednesený Janem Šramlem, který se svou manželkou knihu přeložil.
Poslední dva konferenční příspěvky se soustředily na C. S. Lewise a zároveň jeho slavného přítele J. R. R. Tolkiena. Nejprve jsme měli tu čest přivítat profesora Jana Čermáka, který jakožto specialista na historickou lingvistiku a anglickou středověkou literaturu s Lewisem a Tolkienem sdílí odborné zaměření. Ve své přednášce se proto soustředil na srovnání jejich přístupu k filologii a prezentoval Lewisův vývoj v této oblasti. Následně vystoupil přední český lewisolog profesor Pavel Hošek. Ve svém příspěvku Cože? Ty taky? Přátelství C. S. Lewise a J. R. R. Tolkiena provedl účastníky historií celoživotního přátelství těchto dvou osobností, zdůraznil jeho význam pro oba spisovatele a rozptýlil mýty a nedorozumění, která toto přátelství v současné reflexi obestírají.
Závěrečným bodem programu již nebyla přednáška, ale beseda s paní Renatou Ferstovou, autorkou prvního českého překladu Letopisů Narnie. Diváky upoutala nejen příběhem, který se za jejím překladem skrývá, ale i vlastními spisovatelskými počiny a nadšením pro jazyk Tolkienova fantazijního světa, pro který dokonce napsala učebnici a upravila ho do takové podoby, aby se jím dalo mluvit.((Viz http://laisifinwen.wz.cz:8080/))
Po skončení sympozia lidé odcházeli s knihami koupenými či darovanými, avšak někteří ještě chvíli zůstali, aby živě diskutovali a spřádali plány pro další akci. Ukázalo se, že všechny podněty rozhodně zatím nebyly vyčerpány a v případě dalšího sympozia se budeme moct těšit na další nová témata a nové tváře. Doufáme proto, že interval mezi lewisologickými sympozii se bude nadále zkracovat, a v blízké budoucnosti dokážeme vytvořit prostor k další sdílené radosti – ne nutně nad Lewisem samým, ale především nad směrem, kterým se díval a o kterém dokázal zprostředkovat jedinečnou a stále aktuální výpověď.
Pořadatel: Katedra církevních dějin a literární historie, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Podpořeno z projektu: University Centre of Excellence: Theological Anthropology in Ecumenical Perspective, UNCE No. 204052 (HUM/012)
